Webová alba aplikace Picasa – Daniel – Schránka
Webová alba aplikace Picasa – Daniel – Schránka
Příspěvky
Václav Bělohradský: NEČITELNÁ ZEMĚ
„V těchto volbách jde o masivní útok před listopadových sil…, o pokus levice převzít moc, možná i ústavní“ – hlásají komentátoři například MfD. Bohumil Pečinka, novinář, který už od poloviny 90. let vede záslužný boj proti převaze morálního kýče v české politické kultuře, napsal: V očekávání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2009 se vytváří nejfalešnější předvolební aranžmá, jaké polistopadová politika zažila. Otevřené politické soupeření má být nahrazeno bojem pravdy proti lži. Středopravicový politický tábor se má sjednotit jako nové „Občanské fórum“, které nebude mluvit o politických zájmech, ale o hodnotách. Myslím, že je to pravda. Politika, v níž jde o dosažení většinového konsenzu pro jedno z možných řešení nějakého sporu, byla jako už tolikrát v minulosti nahrazena morálním kýčem, který z ní dělá boj „dobra proti zlu“. Pečinkova úvaha ale nenazvala jménem pravého viníka této přeměny politiky v morální kýč. Je jím převaha antiruského a antikomunistického fundam
Václav Bělohradský: PŘIVÁTO Z BLOGOSFÉRY
"Nevolnost, o níž mluví název mé knihy úvah, za rok a pár měsíců, které uplynuly od jejího prvního vydání, velmi zesílila. Rozvrat globálních finančních trhů, autoritářský obrat katolické církve pod vládou papeže Benedikta XVI., rychle postupující úpadek tištěných médií, státní intervence na podporu neudržitelného automobilového průmyslu namísto přesměrování investic do kolektivní dopravy, neochota (či neschopnost, nevím) účinně střežit stále propustnější hranici mezi „tržní ekonomikou“ a zločinem, celková neschopnost euroamerické civilizace odpovědět na krizi současného modelu ekonomického růstu zásadní politickou změnou – to vše udělalo z pocitu nevolnosti široce sdílený „stav mysle a těla“. Vlády jmenují žháře hasiči, jak dokazují různé „antikrizové“ ekonomické rady, v nichž převažují vyznavači mystiky deregulovaných trhů, jíž je tato krize důsledkem. Ostatně heslo „Evropa bez bariér“ neznamená v interpretaci pravice nic jiného než další deregulaci trhů. Podobně složené rady n
Rozhovor s režisérem Zdeňkem Tycem nejen o jeho novém filmu El Paso
Psáno pro časopis XANTYPA Filmový režisér Zdeněk Tyc patří k těm několika málo solitérům v naší kinematografii. Jeho filmy nejsou komerčními trháky, ale o to více poutají jejich témata a zpracování. Na podzim minulého roku měl premiéru jeho film Malé oslavy a v březnu film El Paso. V televizi byla zcela nedávno uvedena jeho novinka Šejdrem s Ivanem Trojanem v hlavní roli. V našem rozhovoru jsme se pokusili odhalit názory Zdeňka Tyce na film a na určité společenské otázky. Jak sám prohlašuje, chtěl by mít při přípravě a natáčení filmů „tak volné ruce jako má legendární anglický režisér Mike Leigh“, jehož je velkým ctitelem. Nedávno měl premiéru Váš televizní film Šejdrem podle scénáře Marka Epsteina. Co Vás na této látce zaujalo? Scénář Marka Epsteina mě zaujal tím, že je to drama s komickými motivy. Komedie točit neumím, což mě mrzí, protože smíchu si vážím čím dál tím více. Je v něm, pro mě, až cosi metafyzického. Marek je talentovaný a pracovitý scenárista a spolupracovat
Rozhovor s malířem Svatoplukem Zapletalem
Malíř Svatopluk Zapletal je člověk převážně tichý a přemýšlivý. Jeho obrazy v sobě skrývají tajemství lidského poznání. Člověk ho zajímá jako objekt i subjekt obrazu. Náš rozhovor se odehrál v kavárně u Svatého Vojtěcha, která je nedaleko mekky výtvarného umění Výstavní síně Mánes. Řeč byla o emigraci, výtvarném umění, české společnosti a řadě dalších témat. Malíř Svatopluk Zapletal je člověk převážně tichý a přemýšlivý. Jeho obrazy v sobě skrývají tajemství lidského poznání. Člověk ho zajímá jako objekt i subjekt obrazu. Náš rozhovor se odehrál v kavárně u Svatého Vojtěcha, která je nedaleko mekky výtvarného umění Výstavní síně Mánes. Řeč byla o emigraci, výtvarném umění, české společnosti a řadě dalších témat. Začal bych naše povídání otázkou emigrace. Jak k ní u Vás, v roce 1969, došlo a co bylo tím hlavním impulsem? Samozřejmě 21. srpen. Bylo mi tehdy 21 let a byl jsem si už dlouho jist, že režim, který na příklad nepustí obyčejné lidi za své hranice, je naprosto špatný.
Přijměme korejský film
Je léto roku 2002 a já vycházím „opojen“ z projekce korejského filmu „Opojen ženami a malováním“ (Chihwaseon), který natočil legendární režisér Im Kwon-tchek (*1936). Tento zážitek nepochází z žádného románu, ale je skutečnou událostí, která se mi přihodila na filmovém festivalu v Karlových Varech. Bylo to mé druhé setkání s korejskou kinematografií (první bylo s filmy Kim Ki-doka). Je rok 2009 a já přemýšlím, jak si dnes, po bezmála sedmi letech, stojí korejský film v České republice. Odpověď není pro Čechy příliš lichotivá. Korejská kinematografie (jako jedna z asijských národních kinematografií) dodnes nedoputovala (v masovějším měřítku) do naší země prakticky vůbec. Všechno ale mohlo být trochu jinak. Už v roce 1992 přijel na filmový festival v Karlových Varech korejský režisér Pak Kwang-su, který osobně uvedl svůj film Berlin Report. Pak Kwang-su je společně s Im Kwon-tchekem a Čang Son-uem představitelem tvz. nové vlny korejského filmu, která se datuje do počátku 80. let