DANIEL SZABÓ: Wendersovo anti-postmoderní vyprávění
Wim Wenders (* 14. 8. 1945) oslaví v srpnu narozeniny a jeho film Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin) byl natočen před třiceti lety. Tento text je malým zamyšlením nad Wendersovým filmovým opusem, který reflektuje ztrátu vztahu k niternosti a odcizení člověka v patologickém stavu modernity a konečnosti. Postmoderní princip vyprávění je koncem epických narací, kde velký příběh ztratil svou věrohodnost. Nebe na Berlínem je velkým epickým příběhem v postmoderní době, který zobrazuje složitost lidského života a metafyzickou přítomnost "andělských" duší. Jean-Francois Lyotard se ve své knize O postmodernismu (1993) zamýšlí nad funkcí vědění: „Postmoderní vědění není pouze nástrojem moci. Zjemňuje naší vnímavost pro různosti a stupňuje naši schopnost snášet nesouměřitelné. Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno, a je a bude konzumováno proto, aby bylo zhodnoceno v další produkci: v obou případech proto, aby bylo směňováno. Přestává bý