Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2016

Daniel Szabó / Třetí a čtvrtá čtvrtina "vyvolených" veršů

PARALELNÍ SVĚT Nechám se ničit nocí Dnem budu tápat, Houpat tě v bocích Přežít v tvé moci Opustit sám sebe, Génia loci Tvářím se jako strach Ty pluješ větrem, Bezvládný mrak Tisíckrát ze spánku Křičím tu větu Přežijí jen slušní a samota Vyloď se se mnou na březích nekonečna Kde nejsou žádná jména Kde zvuk se roztříští o křídla plačících andělů Ne, nejsem smutný, Když míjím noční mosty Když otevírám okno po ránu A všude jen zdánlivé ticho Už se to stalo A já nechci stát mezi jedním ani druhým Nechci slyšet tikat čas V uplynulých hodinách trestu Možná bude pršet, Ale teď ještě ne Teď nechme tryskat slova A modleme se Aby po nich nezůstalo nic Ani zmařený život Na jehož konci stojí otázka, Ale také slzy, Které se vám nepodobají A já marně pátrám, proč. PÍŠI Píši všem pohanům Bojícím se přijmout smrt v paternosteru Tam, kde splyneme s časem spojitých nádob Naslouchajíce klepotu ticho

Podzim postmodernismu / Bělohradský & Hauser

Obrázek