CATARANGA

"Ducha doby nelze postihnout kategoriemi lidského rozumu."         C. G. Jung Vyprázdněnost politických stran a absence idejí nás vede k otázkám. Mnoho lidí pochybuje o smyslu ekonomického, společenského a politického systému, ve kterém žijí. Ztráta jistot, udržujících rovnováhu. Hledání odpovědí, které odhalují souvislosti mezi pojmy jako  demokracie ,  svoboda ,  spravedlnost ,  volnost ,  rovnost .  Pospolitost  jako společenský systém, který zahrnuje potřeby celku i každého svého  člena.  Demokracie  jako míra moci rozhodovat o pravidlech, podle kterých budou lidé žít.  Svoboda , ve které  nám není  bráněno v uskutečňování naší vůle. Nebrání nám v tom nikdo jiný, ani nebráníme sami sobě.  Rovnost  zacházení se všemi stejně. Jsme si rovni před Bohem? Lze chápat jen v souvislosti s konečností života – smrt. Daleko více jsme si rov...

Václav Bělohradský ve svém eseji Člověk - to už nezní hrdě ( http://www.novinky.cz/kultura/salon/268809-vaclav-belohradsky-clovek-to-uz-nezni-hrde.html?ref=boxD )  rozděluje společnost do čtyř kategorií: posthegemonická, postsekulární, postdemokratická a postauratická (ztráta posvátné aury). Ponechme teď stranou možnou polemikou s Bělohradského kategorizací a zaměřme se na určitou jednotlivost, kterou je péče o duši člověka v postmoderní době. V návaznosti na to, si můžeme položit otázku, jak v takové společnosti pečovat o duši. Východiskem nám mohou být určitá "doporučení" Jana Patočky z jeho spisů  Přirozený svět jako filosofický problém (1992), Péče o duši I.  (1996), Kacířské eseje o filosofii dějin  (1990) . Habilitační Patočkova práce  Přirozený svět jako filosofický problém  sice pochází z roku 1936, ale pokud se ji budeme snažit chápat v dnešních souvislostech, může nám poskytnout nečekaná překvapení. Patočkova inspirace a spřízněno...

Jiří Adamec (*9. 3. 1948) Cesta domů  (1978), Zkoušky z dospělosti (1979),  Příliš mladí na lásku (1980), Mezičas (1981), Vyhnanství  (1982), Brakýři  (1983), Sanitka (1984), Cawdor a Fera (1985), Bylo nás šest (1986), Kus života (1986), Nejlepší kšeft mýho života (1988), Rodáci (1988), Dlouhá míle (1989), Chybná diagnóza (1990)   V našem textu se budeme soustředit na diskurz komunistické ideologie ve spojení s televizním seriálem a zkoumání zmíněné ideologie zobrazené v seriálu  Dlouhá míle , tvůrců  Ivana Hejny  (pseudonym Ivana Hubače, syna Jiřího Hubače) a  Jiřího Adamce . Seriál byl vyroben v Československé televizi, premiérově odvysílán až v roce 1991 a má v historii československých seriálů zvláštní postavení. Spadá do období konce komunistického režimu (začal se natáčet na jaře roku 1987) a je jedním ze dvou seriálů ze sportovního prostředí (společně s  Dobrou vodou ), který byl v obdob...