OBRYS ŽIVOTA
Obrys jednoho života, Otištěn do dvou dechů Třikrát a dost - je to moc? Padneme v ročních dobách, čtyřikrát Pět je cípů na hvězdách, šest do kloubouku ran V sedmém nebi, bude mi spočteno vše Vyvedou mě na cestu doznání, tam, kde dávají jen lístky na stání Spočinu ve vlaku IV. třídy, nejsou žádní vyvolení, zůstávají jen sociální třídy