Film Festival Cannes 2014


Po dlouhých 16-ti letech bude mít český celovečerní film na MFF Cannes svého zástupce. Naposledy byl v roce 1998 do programu festivalu v Cannes zařazen film Postel  Oskara Reifa v sekci Semaine de la Critique. Film Cesta ven scenáristy a režiséra Petra Václava bude uveden v rámci prestižní přehlídky nezávislých filmů ACID, která představuje pouhých 9 titulů, jež každým rokem vybírá L'ACID (Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce) z několika stovek filmů z celého světa. Petr Václav, držitel Stříbrného Leoparda z MFF v Locarno 1996 (Marian) a režisér nejlepšího českého filmu 2001 oceněného Zlatým Ledňáčkem (Paralelní světy), natočil po delším působení ve Francii film ve svém rodném jazyce a zároveň se 18 let po premiéře svého úspěšného dramatu Marian opět tematicky vrací mezi Romy.

Cesta ven je příběhem mladé romské ženy, která bojuje o obyčejně šťastný život. Naráží však na předsudky většinové společnosti a na mnohé další překážky, které jí zabraňují obstát v dnešním světě, v němž díky globalizaci a finanční krizi zmizela zejména pro Romy jak vyhlídka na práci, tak na důstojné bydlení. Hrdinka filmu bojuje s materiálními problémy, s pocitem opovržení, ale také s vlastní determinací. Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí převážně na Ostravsku a do hlavních rolí byli obsazeni neherci, což filmu dodává autentickou atmosféru a nezpochybnitelnou vypovídací hodnotu. Za kamerou stál Štěpán Kučera, syn nedávno zesnulé režisérky Věry Chytilové.




  • Soutěžní sekce Cannes 2014 / 14. - 25. května 2014

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

STRANA "22"

Obrázek
Lid už kope, povstal ze zloby nemodlí se, věří jen v Hornbach hobby Pozlacená třída končí u dna, už se na ní kope studna kdo se pere, ten i válčí, těm všem 4 roky stačí a sociálně zdatní, uléhají jako marnotratní Jedem volej, hrajem slova, pomalu dolej, zas a znova Jedem s nima, někdy proti, často chováme se, jako idioti Proletariát, sám sobě, stále kope hroby liberál i konzervativec, vytrženi z doby marxista je skoro "neo", zelený je málem terorista, není to Luzar Leo, ani zbohatlý kapitalista Nad námi ční partaje a hnutí, každý si rád kopne, s chutí, často chybí vnitřní pnutí, nejvíc křičí ti sehnutí a krutí...
Další informace

"Milionové chvilky" Andreje Babiše

Obrázek
  Zpráva z tisku - Anderej Babiš oznámil kandidaturu na prezidenta. A jak zareagovala veřejnost a média? Trochu vlažně, malinko hystericky. Voliči to očekávali, "političtí analytici" predikovali v posledních měsících všelicos a média mají headline na pár týdnů. Ale jde vůbec ke kandidatuře bývalého premiéra přistoupit nezaujatě a objektivně? Výzkumy volebních preferencí a potenciálů dlouhodobě ukazují, že Andrej Babiš může ve volbách marketingově uspět. Hnutí ANO má podporu 25 - 30 % voličů, samotný Babiš je pak v žebříčku popularity v těsném objetí s premiérem Fialou. Babišův volební karavan od jara 2022 brázdí republiku napříč všemi směry. Sociální média ovládá dlouhodobě bývalý premiér. Svým hraním na lidovou notu a propagací obyčejnosti, se mu podařilo naplnit volební heslo “za Babiše bylo a bude líp”. Nejúčinnější Babišovou zbraní v kandidátském boji nejsou peníze a moc, ale umění nastolovat témata a vmanipulovat je do veřejného prostoru. Dát jim rozměr srozumitelnosti,
Další informace

DANIEL SZABÓ / Politická moc bezmocných ve filmech Papírový voják a Taxi, Teherán… aneb hra o lidskou identitu

Obrázek
Jaké míváte sny? „Velmi pestré a rozmanité, dost často politické. Nedávno jsem byl například s panem Štrougalem na opeře ve Smetanově divadle.“ (Václav Havel v rozhovoru s Jiřím Ledererem 29. 4. 1975) Dva filmy, jeden esej, společné téma. Džafar Panahí, Alexej German ml., Václav Havel. Taxi Teherán, Papírový voják, Moc bezmocných . Život člověka v totalitní společnosti kde vládne ideologie. Demokratický režim dbá na existenci pluralitního prostředí a vzájemně se respektujících ideologií. Ideologie v totalitním režimu považuje sama sebe za neomylnou, nezpochybnitelnou a dogmatickou. Stává se oficiálním státním učením a činí si nároky prostřednictvím státu ovládat celého člověka i společnost.       Není naším cílem zmíněná umělecká díla nějak popisovat, nebo srovnávat. Budeme se spíše zamýšlet nad otázkami, které díla vyvolávají tzv. „mezi řádky“ a nad jejich historickými souvislostmi. Na úvod si jako příklad vezměme jednu z filozoficky nejzásadnějších myšl
Další informace