Jan Zábrana: Celý život I


3. září uplyne 31 let od smrti Jana Zábrany





"Křesťanství je s to řešit člověku problémy, pokud by dokázal být dokonalým křesťanem, pokud to nedokáže, přináší mu křesťanství jen další problémy."

"Chvílemi mám pocit, že už je málem načase obrátit se zády k sobě."

"Co jsem nikdy nedokázal pochopit: tendenci ke sdružování, která se projevuje u lidí propadlých do nějakého společného neštěstí."

"Statisíce lidí jim ale na to bezmyšlenkovitě jdou, žijí Muži na radnici, Ženami za pultem, Chalupáři - hnojem, jehož jediná obdoba je ve filmovém hnoji protektorátního Barrandova."

"Všichni na všechno serou. To je základní definice mentality obyvatel tohoto státu. Jediná výjimka jsou prachy, ty zajímají každého."

"Marně si na sebe zvykám
 už přes čtyřicet let.
 Sobě ani Bohu pranic nevytýkám.
 Nestál jsem o ten kabaret."

"Je otázka, čeho bude před smrtí člověk víc litovat: jestli toho, co neprožil, nebo toho, co neudělal."

"Titulek v novinách: Priority mají přednost: Co na to říct? Přednosti mají prioritu. Co jinýho taky?"

"Nejvznešenější úmysl (římské církve): Odpouštět, promíjet. Není totiž vznešenější myšlenka než odpouštět. Uvažte, že není vulgárnější myšlenka než pomsta. Není vznešenosti bez velkodušnosti, tak jako není pomstychtivosti bez vulgárnosti."

"Uprostřed života 
 je všeho příliš mnoho:
 milování ve velkých starých bytech,
 umírání v nových malých bytech,
 vzpomínek skuplovaných s touhou.

 Tam ptáci létají vodou,
 k lásce tě vezmou pod narkózou."


"Ego - katastrofální egor, hydra 20. století... Hydra, která pozřela všechno, v čem se dalo žít... Hydra sebeobsluhy, bez "potu tváře"... Ego nicoty, ego aušusu, ego zparchantělosti všech a všeho... Ego odkrajující smrt ze života, zacpávající si uši před smrtí, ego rozvalené před bezmyšlenkovou obrazovkou na prochcané matraci vesmíru... Ego, které pohltí je, nás, všechny."

"Vždycky jsem pozoroval, že takzvaný realistický člověk stojí ve světě nepřípustný, jako nějaká okružní zeď z cementu a betonu, kdežto člověk takzvaně romantický je jako otevřená zahrada, do kterého pravda vchází a zase ji opouští - jak se jí zlíbí."







Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

STRANA "22"

"Milionové chvilky" Andreje Babiše

DANIEL SZABÓ / Politická moc bezmocných ve filmech Papírový voják a Taxi, Teherán… aneb hra o lidskou identitu