Čtení na zimní dny...

Autor:





Soren Kierkegaard / Bázeň a chvění



Jiří Pechar: Lacanova polemika s jáskou psychologií



 Ondřej Císař: Lhostejnost plíživě vyprazdňuje demokracii


 Jiří Pechar: Lacanovo pojetí psychoanalýzy



Václav Bělohradský: Společnost excesů a povolnosti


 Kamila Dolotina: Portrét Alexeje Germana



Masy a moc - rozhovor mezi Eliasem Cannetim a Theodorem Adornem





Rozhovor s Petrem Uhlem





Rozhovor s Radkou Denemarkovou





Rozhovor s Tomášem Fialou

Pavel Barša: Návrat (geo)politiky


 Gaspár Miklós Tamás: Kontrarevoluce proti kontrarevoluci


 Rozhovor s Václavem Kadrnkou


 Wolfgang Streeck: Jak skončí kapitalismus?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

DANIEL SZABÓ: Československá média v listopadových dnech roku 1989 / Mediální prostředí v posttotalitním státě aneb Kdo jsme?

Autor:
Obrázek
" Masová společnost 20. století garantuje dosažitelnost konzumního štěstí jen za cenu toho, že jsou jedinci novými způsoby podrobováni kulturní manipulaci a indoktrinaci. "   (W. Adorno & M. Horkheimer) Většina našich informací, které přijímáme, je zprostředkována a dostává se k nám složitými informačními kanály. To znamená, že informace jsou zpracovávány, upravovány a měněny lidmi, kteří mají s těmito obrazy specifický záměr. O mediálních informacích to platí v zesílené míře.  Vše v demokracii vlastně stojí na relativitě hodnot a pojmů. Jaké hodnoty má jedinec a společnost a jak pracuje se znalostí pojmů? To vše se odráží v mentalitě a chování každého národa, společnosti, skupiny, jedince. Pokud ne, lze se odvolat na slova hlavní postavy Ecova románu  Pražský hřbitov : " Tvrdí se, že duše je pouze to, co děláme, ale jestli někoho nenávidím a jestli tu zášť v sobě pěstuji, pak to panebože znamená, že tu nějaké uvnitř musí být! Jak to říkal filo...
Read more »

DANIEL SZABÓ / Politická moc bezmocných ve filmech Papírový voják a Taxi, Teherán… aneb hra o lidskou identitu

Autor:
Obrázek
Jaké míváte sny? „Velmi pestré a rozmanité, dost často politické. Nedávno jsem byl například s panem Štrougalem na opeře ve Smetanově divadle.“ (Václav Havel v rozhovoru s Jiřím Ledererem 29. 4. 1975) Dva filmy, jeden esej, společné téma. Džafar Panahí, Alexej German ml., Václav Havel. Taxi Teherán, Papírový voják, Moc bezmocných . Život člověka v totalitní společnosti kde vládne ideologie. Demokratický režim dbá na existenci pluralitního prostředí a vzájemně se respektujících ideologií. Ideologie v totalitním režimu považuje sama sebe za neomylnou, nezpochybnitelnou a dogmatickou. Stává se oficiálním státním učením a činí si nároky prostřednictvím státu ovládat celého člověka i společnost.       Není naším cílem zmíněná umělecká díla nějak popisovat, nebo srovnávat. Budeme se spíše zamýšlet nad otázkami, které díla vyvolávají tzv. „mezi řádky“ a nad jejich historickými souvislostmi. Na úvod si jako příklad...
Read more »

Daniel Szabó: Československá nová vlna a její filmy

Autor:
Obrázek
Text o České (Československé) nové vlně je takovým lehkým osobním ohlédnutím za filmovým „zázrakem“, inspirovaný životními odchody (úmrtími) většiny tvůrců tohoto tuzemského kinematografického skvostu. Jako nejvýstižnější propojení filmů a doby šedesátých let mi připadá výrok z filmu Antonína Máši ( Hotel pro cizince , Ohlédnutí ), Bloudění (1965): "Jsme utahaný jako psi, pořád na něco čekáme. Člověku bude za chvíli padesát a co z toho. Ať napíše lež nebo pravdu, vždycky bude lhát." Tyto tři věty přesně vypovídají o pocitu lidí (Máša je bytostným příkladem intelektuálního filmaře, který zůstal nedoceněným tvůrcem), kteří žili a umělecky tvořili v šedesátých letech. Kultura se v té době stala jakousi kolektivní pamětí lidí a národa, který se po roce 1968 jen těžce vyrovnával se svou situací. V průběhu toho „slavného“ desetiletí se na svém vrcholu ocitl nejenom film, ale i divadlo a literatura. Specificky mimo zůstalo výtvarné umění a poezie, které měli svůj uměle...
Read more »

DANIEL SZABÓ / Krize moderního člověka

Autor:
Obrázek
"Je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby tento člověk mohl změnit poměry." Tak odpovídá T. M. Masaryk na otázku , zda měnit člověka nebo poměry. Nikdo asi nepochybuje o velikosti Masaryka jako myslitele, politika, člověka. Přesto se jeho slova a myšlenky nenaplnily ani po sto letech. Krize současnosti nám o tom podává svědectví, které je více než viditelné, ale nikdo o něm nechce slyšet . Evropa je rozpadající a rozkládající se kontinent - viz. text  Evropa - mnoho pohledů, minimum východisek . Tradiční bašta vzdělanosti, humanismu a pokroku je v systémovém úpadku. Krize identity jednotlivých států je zjevná. Ekonomicko politický systém se potácí mezi centralizací Bruselu a decentralizací lokálních vlád. Nezvládnutá migrační krize uvrhla miliony lidí do nesnesitelné životní situace. Válka v Sýrii stále pokračuje a berzadnost a apatie evropanů je zjevná.  Vrcholem rozkladu Evropy byl tragikomický odc...
Read more »

OBRYS ŽIVOTA

Autor:
Obrázek
Obrys jednoho života, Otištěn do dvou dechů Třikrát a dost - je to moc? Padneme v ročních dobách, čtyřikrát Pět je cípů na hvězdách, šest do kloubouku ran V sedmém nebi, bude mi spočteno vše Vyvedou mě na cestu doznání, tam, kde dávají jen lístky na stání Spočinu ve vlaku IV. třídy, nejsou žádní vyvolení, zůstávají jen sociální třídy
Read more »

Soumrak liberální demokracie

Autor:
Obrázek
Autor: Daniel Szabó   Rok 2020 přinesl celosvětový otřes v podobě pandemie Covidu 19. Mnoho lidí bylo negativně zasaženo po stránce zdravotní i finanční. Rozpadla se jistota všedního dne, měsíce i roku, který měl svá pravidla. Virus zasadil další těžkou ránu liberální demokracii. Ale nebyl to jen Covid, co v posledních třech dekádách uvrhlo liberální demokracii do poločasu rozpadu. Krize v Perském zálivu, 11. září 2001, „arabské jaro“, nekonečný konflikt Izrael – Palestina, nadvláda Číny v oblasti ekonomického vlivu, světová hospodářská recese, migrační krize, rozpínavé Rusko, drolící se Evropa. Lidé pochybují o svobodně zvolených zástupcích, napadají instituce, vlády a nakonec i sami sebe, jak tomu bylo nedávno při vniknutí nespokojených stoupenců Donalda Trumpa do Kapitolu. Česká liberální demokracie je zatím v ohrožení ze strany některých opozičních politiků. Pozadu nezůstává ani vládní garnitura. Největším ohrožením pro liberální demokracii jsou ovšem ...
Read more »

STRANA "22"

Autor:
Obrázek
Lid už kope, povstal ze zloby nemodlí se, věří jen v Hornbach hobby Pozlacená třída končí u dna, už se na ní kope studna kdo se pere, ten i válčí, těm všem 4 roky stačí a sociálně zdatní, uléhají jako marnotratní Jedem volej, hrajem slova, pomalu dolej, zas a znova Jedem s nima, někdy proti, často chováme se, jako idioti Proletariát, sám sobě, stále kope hroby liberál i konzervativec, vytrženi z doby marxista je skoro "neo", zelený je málem terorista, není to Luzar Leo, ani zbohatlý kapitalista Nad námi ční partaje a hnutí, každý si rád kopne, s chutí, často chybí vnitřní pnutí, nejvíc křičí ti sehnutí a krutí...
Read more »

DĚTI ÚPLŇKU - dokument o lidech s těžkým autismem / 2. 5. 2017 ve 21:00 na ČT2

Autor:
Obrázek
Dokumentární film Veroniky Stehlíkové DĚTI ÚPLŇKU   o životě rodin dětí s těžkým autismem Dokument Veroniky Stehlíkové Děti úplňku se vydává prozkoumat jinou tvář autismu, která je mnohem méně fotogenická a také mnohem méně známá. Odborně se jí někdy říká „nízkofunkční“, což má naznačit, že její nositelé mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Tahle podoba autismu patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. A paradoxně – podpora rodin, jimž se narodí takové dítě, je v Česku velmi nedostatečná. Film zachycuje životní situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. Škochovi mají čtyři děti, nejstarší třináctiletá Adéla má autismus spojený s mentální retardací a problémovým chováním. Nemluví, je neustále v pohybu. Hází vším, co jí přijde do ruky. Bije se rukama do obličeje, léta nosila boxerskou helmu, která ji pomáhala ochránit se před ní samotnou. Její maminka říká: „Autismus má ambice zničit osobnost rodiče.“ Ví o čem m...
Read more »

Andrej Arseňjevič Tarkovskij (4. dubna 1932 – 29. prosince 1986): 84. výročí narození

Autor:
Obrázek
Vladimír Suchánek: Dvanáct andělů pro Andreje Tarkovského V dnešní době, která jednoznačně dává přednost materialistickému vnímání světa a konzumaci fyziologických požitků špatně pochopeného „zde a nyní“, vyvíjí snahu o pragmatickou „sakralizaci a adoraci“ světských iniciačních obřadů (sport, nakupování) a „posvěcuje“ pomíjivou iluzivní blaženost zaplňování se prázdnými předměty, před blažeností duchovní, je zdánlivě absurdní položit si otázku o andělích ve filmu. Mediu, které se stalo jakýmsi synonymem prchavých prožitků, vzorem povrchní zábavy pro zábavu, kde všechno je „cool“ a jediný správný postoj je „být nad věcí“. Z druhé strany je navýsost zřejmé, že díky možnostem svých výrazových prostředků, paradoxně právě film, stojící v čele takového pomateného chápání hodnot, je bezesporu schopen zprostředkovat „reálné“ dotyky a zkušenosti se smyslově těžko vnímatelnou úrovní bytí, s duchovním principem existence. Proto je příznačné, že právě v současnosti na to...
Read more »